Proč byly středověké hospody tak odporné?
Středověké hostince – v našich představách voní teplým chlebem, pečeným masem a kouřem z krbu. Jejich interiéry se topí ve zlatavém světle svíček, kde unavení poutníci zvedají k nebi své čutory a smějí se s bardem zpívajícím píseň o králi Artušovi. Je to obraz vytržený z literatury, filmů a počítačových her. Tento obraz však neodpovídá skutečnosti. Ve skutečnosti byl hostinec místem, které návštěvníka přivítalo zápachem nemytých těl, výkalů a kyselého piva, kde krysy pobíhaly pod nohama a podlaha byla ulepená od špíny a rozlitých tekutin. Byla to spíš stoka než pohostinné útočiště. Byl to svět, kde hygiena byla luxusem a přežití noci úspěchem.



