Sledujte náš: 
V létě 1941 překročila německá armáda sovětské hranice s naprostou jistotou rychlého vítězství. Zpravodajské přehledy mluvily jasně: zastaralé tanky, demoralizovaná vojska, zhroucené velení. Blitzkrieg měl Sovětský svaz zlomit dříve, než nastane podzim. Jenže někde na cestách u Rasěiněje v Litvě se německé kolony setkaly s něčím, na co nebyly připraveny ani technicky, ani mentálně. Tank, jehož silueta nevycházela z žádné příručky. Tank, od jehož pancíře odrážely střely jako od betonové zdi. Kliment Vorošilov 1 byl realitou, které německé vrchní velení jednoduše odmítalo věřit.
Když se do německých rukou konečně dostal zachycený exemplář, začala analýza, která otřásla důvěrou v celé plánování východního tažení. Němečtí inženýři měřili tloušťku čelního pancíře, přepočítávali výsledky, a čísla jim vycházela stále stejně. 75 milimetrů oceli, které neprobije žádný standardní protitankový kanon ve výzbroji Wehrmacht. Jak mohl Sovětský svaz v tajnosti vyrobit přes 1400 kusů tak těžkého stroje, aniž by to německá rozvědka zaznamenala? A co to říká o předpokladech, na nichž stála celá operace Barbarossa?
Tento dokument rekonstruuje příběh jednoho z největších zpravodajských selhání druhé světové války. Sleduje technické parametry Klimenta Vorošilova 1 v kontextu roku 1941, psychologický dopad na německé posádky a velitele, kteří poprvé čelili neprostřelnému tanku, i procesní analýzu v německém zázemí, jejíž výsledky přinutily konstruktéry přehodnotit celou filozofii vývoje obrněné techniky. Výsledkem byl Tiger. Ale Tiger přišel pozdě a v počtech, které základní rovnováhu na východní frontě změnit nedokázaly.
Kliment Vorošilov 1 nebyl zázrakem techniky. Byl hrubý, pomalý, poruchový. Ale fungoval tam, kde precizní německé stroje selhávaly. A především existoval v době, kdy ho podle nacistické ideologie existovat nemohlo. Tato slepota nestála Německo jen technické překvapení na okraji litevské cesty. Stála ho životy, čas a nakonec i válku. Otázka, která zůstává, není technická. Je o tom, co se stane, když armáda jde do největšího konfliktu dějin s obrazem nepřítele, který si sama vymyslela.
