Proč se král bál, že přijde o své lučištníky?
Když myslíme na moc středověkého krále, vybavíme si hrady, erbovní prapory a rytířská vojska oděná v kovu. Méně často si představíme muže v vlněných tunikách, s brašnami plnými šípů a dlouhými luky přehozenými přes záda. A přesto právě oni – nenápadní rolníci dokonale vycvičení v zabíjení na dálku – byli často nejcennějším nástrojem v rukou panovníků.
Lukostřelec nebyl jen voják – byl státním projektem, investicí a zárukou účinnosti královské vojenské politiky.



