Sledujte náš: 
…Herold hledal oficiální podporu a obrátil se na místního nacistického vůdce Gerharda Buschera, který po konzultaci s vyššími orgány a gestapem neměl proti Heroldově činnosti námitky. Atmosféra strachu a chaotická situace při postupu spojeneckých vojsk Herolda ještě více povzbudily. 12. dubna 1945 dohlížel Herold na hromadnou popravu, při níž bylo devadesát sedm vězňů, z nichž se mnozí pokusili o útěk, donuceno vykopat si před zastřelením vlastní hrob. Při masakru byly použity také granáty a připevněné protiletadlové dělo. Toho večera Herold uspořádal pro své muže oslavu.
Zabíjení pokračovalo i v následujících dnech. 13. a 14. dubna táborová stráž a místní milice znovu chytily uprchlé vězně, z nichž osm bylo odvedeno do nedalekého hostince a na Heroldův rozkaz okamžitě popraveno. Ostatní vězni byli vybráni náhodně, někteří jen proto, že pocházeli z Heroldova rodného kraje, a bez soudu byli zastřeleni. Mezi 11. a 19. dubnem 1945 Herold zorganizoval vraždu 150 až 172 vězňů a mnoho z nich osobně zabil.
Ve snaze udržet zdání pořádku a legitimity provedl Herold mezi 15. a 18. dubnem reorganizaci táborové struktury. Některé vězně donutil narukovat do wehrmachtu nebo do jednotek, které pojmenoval „Bojová skupina Herold“, „Válečný soud Herold“ nebo „Zvláštní soud Herold“. Navzdory pochybnostem některých táborových činitelů o Heroldově skutečné autoritě byla situace příliš chaotická na to, aby ji bylo možné prověřit Berlínem.
Ve dnech 18. a 19. dubna se britské nálety zaměřily na protiletadlové pozice poblíž Aschendorfermooru a několik bomb zasáhlo tábor, který zcela zničily a zabily dalších asi padesát lidí. Následně přeživší vězni uprchli a Heroldova skupina se s blížícími se spojeneckými silami také rozprchla. Po zničení tábora bylo později nalezeno téměř 200 těl vězňů rozesetých po areálu a pohřbeno na nově zřízeném válečném hřbitově poblíž místa bývalého tábora, kterému se mezi lidmi říká „Heroldův hřbitov“.
Herold naverboval 12 vězňů a udělal z nich své osobní strážce. Projížděli severozápadním Německem a když procházeli od města k městu, děsili obyvatelstvo. Skupina popravila pět Nizozemců obviněných ze špionáže poté, co je odvedla z nedalekého vězení a donutila je vykopat si vlastní hroby. Oběsili také sedláka, který vyvěsil bílou vlajku.
30. dubna 1945, jen několik hodin před sebevraždou Adolfa Hitlera, byl Herold zatčen německou vojenskou policií v hotelu ve městě vzdáleném asi 50 km od nizozemských hranic. Nejdřív byl 3. května německými úřady postaven před soud, ale řízení bylo přerušeno a díky intervenci vrchního soudce Kriegsmarine pro oblast Východního Fríska Horsta Frankeho a admirála Kurta Weyhera byl Herold dočasně propuštěn. Kriegsmarine bylo námořnictvo nacistického Německa v letech 1935-1945.
Herold, přidělený ke speciální jednotce, pod rouškou tmy rychle dezertoval a dostal se do Wilhelmshavenu, přístavního města v severním Německu. Tam si pod svým pravým jménem vyřídil nové doklady, pokračoval v práci kominíka a s blížícím se koncem války se snažil začlenit zpět do civilního života.
Heroldovi se podařilo několik týdnů žít pod svým pravým jménem, ale 23. května 1945 byl zatčen příslušníky britského královského námořnictva za krádež bochníku chleba a dostal se do civilního internačního tábora v Esterwegenu. V létě 1945 začali britští vyšetřovatelé odhalovat rozsah Heroldových zločinů, zpočátku v mylném domnění, že mnohé z jeho obětí byli občané spojeneckých zemí. 1. února 1946 nařídily britské úřady Heroldovi a padesáti dalším vězňům z Esterwegenu exhumaci těl zavražděných v trestním táboře Aschendorfermoor 2. Celkem bylo nalezeno 195 těl.
V srpnu 1946 stanul Herold a dvanáct dalších osob ve městě Oldenburg před britským vojenským soudem, na který dohlížel plukovník Herbert Bown. Během celého procesu se Herold choval nápadně uvolněně a nad svými činy neprojevoval žádnou velkou lítost. Při prvním výslechu poznamenal:
„Proč jsem vlastně ty lidi v táboře zastřelil, to opravdu nedokážu říct.“
29. srpna byl spolu se šesti spoluobžalovanými odsouzen k trestu smrti. Herold byl uznán odpovědným za vraždu 111 osob.
Willimu Heroldovi bylo jednadvacet let, když byl 14. listopadu 1946 popraven gilotinou ve věznici Wolfenbüttel v Německu.
Upozornění: Všechny níže uvedené názory a komentáře jsou od členů veřejnosti a neodrážejí názory kanálu World History.
Neakceptujeme propagaci násilí nebo nenávisti vůči jednotlivcům nebo skupinám na základě atributů, jako jsou: rasa, národnost, náboženství, pohlaví, sexuální orientace. World History má právo zkontrolovat komentáře a smazat je, pokud jsou považovány za nevhodné.
► KLIKNĚTE na tlačítko ODEBÍRAT pro další zajímavá videa:
#historie
#dejiny
#ww2
