Sledujte náš: 
…V posledních dnech války se Höss snažil uniknout odpovědnosti za své činy. Uprchl pod falešnou identitou jako „Franz Lang“, poddůstojník námořnictva. Několik měsíců se vyhýbal odhalení a žil v tichosti na farmě v severním Německu.
Jeho žena a děti, opuštěné v malém městě, musely snášet opakované výslechy Spojenců. Nakonec v březnu 1946 britští vyšetřovatelé Hösse vypátrali, když pohrozili, že pokud bude jeho manželka zatajovat informace o jeho pobytu, deportují jeho nejstaršího syna do Sovětského svazu. Höss byl zatčen 11. března 1946. Byl předán do britské vazby a brzy se ocitl v centru poválečného soudního řízení.
Höss byl intenzivně vyslýchán, nejprve britskými zpravodajskými důstojníky a poté Spojenci v Norimberku, kde vystupoval jako svědek v procesech s hlavními nacistickými válečnými zločinci. Jeho výpovědi šokovaly i mnohé z obžalovaných, kteří nacistickému režimu sloužili. Höss se znepokojivým klidem vysvětloval každodenní chod Osvětimi a líčil, jak byly statisíce lidí usmrcovány plynem, zastřelením nebo byly upracovávány k smrti.
Mrazivým, věcným tónem Höss potvrdil proces průmyslového masového vyhlazování a popsal, jak byly po příjezdu vražděny celé transporty Židů. Jeho výroky zanechaly v žalobcích, novinářích i divácích nezapomenutelný dojem: byl to muž, který se přiznal k organizování jednoho z největších zvěrstev v dějinách, ale projevil jen minimální lítost.
Po vystoupení v Norimberku byl Höss vydán do Polska. V březnu 1947 stanul před polským Nejvyšším národním tribunálem ve Varšavě, kde se zodpovídal z podílu na genocidě v Osvětimi.
Při tomto řízení se Höss setkal tváří v tvář s polskými prokurátory a také s přeživšími vězni tábora. Během několika týdnů tribunál pečlivě analyzoval jeho velení v Osvětimi, jeho vědomí o probíhajících zločinech a jeho osobní odpovědnost. Höss sice do jisté míry spolupracoval a popisoval detaily masového vraždění, ale i nadále tvrdil, že pouze plnil rozkazy. Naznačil, že jeho vlastní morální výhrady jsou druhořadé oproti přísaze poslušnosti nacistickému režimu a Adolfu Hitlerovi.
Ve svých poválečných spisech – autobiografii sepsané v polském vězení – se líčil jako poslušný voják věřící Hitlerovu světonázoru, který se nezamýšlel nad morální obludností svých úkolů. Sám sebe viděl jako „kolečko v soukolí velkého vyhlazovacího stroje vytvořeného Třetí říší“.
2. dubna 1947 soud vynesl rozsudek smrti. Stejně jako mnoho dalších nacistických funkcionářů souzených v Polsku se Höss nemohl odvolat a na svůj osud rezignoval. Höss, který během své hrůzovlády v Osvětimi dohlížel na vyvraždění statisíců lidí, strávil své poslední hodiny v relativním klidu a přijal poslední zpověď od katolického kaplana, přestože v mládí z církve vystoupil. Na žádost bývalých vězňů tábora proběhla poprava v Osvětimi, v táboře kterému kdysi velel. 15. dubna 1947 byl Höss převezen do bývalého tábora Osvětim-Březinka, do budovy velitelství. Rozlícený dav čekající venku, který byl tvořen i mnoha bývalými vězňi tábora, se však tlačil dopředu a panovaly obavy, že by mohlo dojít k lynči. Zamýšlený postup byl proto pozastaven a Höss byl umístěn do své cely v suterénu budovy, zatímco vojáci předstírali, že ho odvážejí pryč.
Höss však spravedlnosti neunikl. Jeho poprava, která se konala následující den 16. dubna 1947, byla veřejná a stala se divadlem hrůzy. Přibližně 100 lidí – mezi nimi i malá skupina úředníků a svědků – se shromáždilo, aby se stalo svědky popravy muže, který z Osvětimi udělal jednu z největších mašinérií smrti v dějinách. Pro mnohé z těchto diváků byl tento okamžik naplněn chmurným pocitem odplaty: muž, který kdysi vládl království smrti, měl nyní čelit trestu za zvěrstva spáchaná pod jeho dohledem.
Ve svých posledních slovech poslal 45letý Höss pozdravy své ženě a dětem. Zároveň požádal Poláky o odpuštění. Když se propadlo na šibenici otevřelo, muž, který stál za osvětimským vražedným aparátem, se dočkal svého konce na půdě, kterou kdysi proměnil v továrnu na zkázu. Jeho tělo bylo zpopelněno a popel rozptýlen v nedaleké řece.
Ačkoli je Rudolf Höss ve stínu mužů jako Heinrich Himmler a Adolf Eichmann, je důležitou postavou pro pochopení toho, jak „obyčejná“ byrokracie může umožnit nepochopitelnou krutost. Jeho život podtrhuje, že nacistický systém nebyl postaven jen na ohnivých demagozích, ale také na práci poslušných úředníků a důstojníků, kteří v tichosti promazávali soukolí genocidy.
Upozornění: Všechny níže uvedené názory a komentáře jsou od členů veřejnosti a neodrážejí názory kanálu World History.
Neakceptujeme propagaci násilí nebo nenávisti vůči jednotlivcům nebo skupinám na základě atributů, jako jsou: rasa, národnost, náboženství, pohlaví, sexuální orientace. World History má právo zkontrolovat komentáře a smazat je, pokud jsou považovány za nevhodné.
► KLIKNĚTE na tlačítko ODEBÍRAT pro další zajímavá videa:
#historie
#dejiny
#holocaust
#holokaust
#ww2
