22. června 1941 překročil Wehrmacht sovětské hranice s přesvědčením, že Rudá armáda padne do osmi týdnů. Tři miliony německých vojáků, tisíce tanků a letadel se vrhly do největší vojenské operace v dějinách lidstva. Operation Barbarossa měla být rychlým vítězstvím, ale stala se noční můrou, která pohltila 4 miliony německých životů. V tomto videu se podíváme na brutální realitu východní fronty očima samotných vojáků Wehrmachtu, kteří zažili peklo od mrazivých lesů Moskvy přes hořící ruiny Stalingradu až po konečný kolaps v Berlíně. Zjistíte, jak ze sebevědomých dobyvatelů v létě 1941 se stali zmrzlí, vyhladovělí a poražení muži v roce 1945.
První katastrofa přišla už v zimě 1941. Wehrmacht stál pouhých 30 kilometrů od Moskvy, když udeřil mráz. Němečtí vojáci neměli zimní výstroj, jejich motory zamrzaly, maziva tuhla a pušky se zasekávaly při minus 30 stupních Celsia. Zatímco německé jednotky umíraly zimou v letních uniformách, sovětské sibirské divize v bílých maskách a teplých kabátech zahájily protiútok. Wehrmachtu hlásil přes 250 tisíc případů omrzlin během jediné zimy, což odpovídalo síle 20 plných divizí vyřazených z boje. To byla jen předehra k hrůzám, které přijdou.
Stalingrad se stal symbolem největší katastrofy. V listopadu 1942 sovětská operace Uran obklíčila 300 tisíc německých vojáků v kotli smrti. Wehrmacht slíbil vzdušné zásobování, ale Luftwaffe dokázala dodat jen zlomek potřebného. Vojáci jedli mrtvé koně, vařili si kůži z opasků a mrzli v troskách města. Teploty klesaly k minus 25 stupňům, hlad decimoval jednotky rychleji než sovětské kulky. Z 300 tisíc obklíčených přežilo sovětské zajetí jen 6 tisíc mužů. Stalingrad nebyl jen vojenská porážka, byla to lidská tragédie nepředstavitelných rozměrů, kde se Wehrmacht rozpadl na zoufalé skupiny hladovějících, mrzlých a umírajících mužů.
Rok 1944 přinesl konečný kolaps. Operace Bagration zničila Skupinu armád Střed, Wehrmacht ztratil půl milionu mužů za šest týdnů. Poslední zoufalé mobilizace přivedly do uniforem staré muže a mladé chlapce Volkssturmu, kteří dostali pár dní výcviku a Panzerfaust do rukou. Ustup přes Polsko byl chaotický, partyzáni útočili na kolony, zásobování se zhroutilo a vojáci rabovali vesnice, aby přežili. Berlín padl v květnu 1945 po apocalyptické bitvě v ruinách. Wehrmacht ztratil na východní frontě 4 miliony mužů mrtvých, raněných a nezvěstných. Proč? Protože podcenili nepřítele, věřili vlastní propagandě, nedokázali zvládnout logistiku na obrovských vzdálenostech a hlavně podcenili generála Zimu a nekonečnou vůli sovětského lidu bránit svou vlast. Toto je jejich příběh.



