Sledujte náš: 
…Pod vedením von Ribbentropa pomáhala německá diplomacie nacistům nejen získávat další území, ale také je podporovala v jejich genocidních myšlenkách. Von Ribbentrop podporoval deportace Židů z evropských zemí do vyhlazovacích táborů, zasílal partnerským státům formální nóty, v nichž požadoval zavedení protižidovské legislativy, a používal diplomatický jazyk, aby nucené vysídlení Židů označil za přesídlení nebo pracovní mobilizaci. Toto diplomatické krytí pomáhalo maskovat genocidu.
Podle von Ribbentropa nebyl smrtelným nepřítelem nacistického Německa Sovětský svaz, ale Velká Británie. Měl rád a obdivoval Josifa Stalina a byl proti útoku na Sovětský svaz v roce 1941. Údajně předal sovětskému diplomatovi zprávu, která zněla: „Prosím, vyřiďte Stalinovi, že jsem byl proti této válce a že vím, že Německu přinese velké neštěstí.“ Navzdory von Ribbentropovým radám proti útoku se invaze uskutečnila, protože Hitler věřil, že rychlé vítězství nad Sovětským svazem je možné. Von Ribbentropův vliv v průběhu války klesal – většina světa byla ve válce s Německem, takže význam ministerstva zahraničí se snížil, protože diplomacie byla omezená.
Jak válka pokračovala, Sovětský svaz táhl na západ, Spojenci se vylodili v jižní a západní Evropě a Hitlerův zájem o diplomacii se vytrácel. Von Ribbentrop zůstal ministrem zahraničí jen podle jména a politiku již neformoval. Jeho pozici nepomohla ani skutečnost, že se určitý počet diplomatů podílel na neúspěšném atentátu na Hitlera v červenci 1944. O plánu na zabití Hitlera nic nevěděl a aktivně pomáhal pronásledovat osoby z diplomatického sboru, které byly s atentátem spojeny. V hodinách bezprostředně následujících po atentátu na Hitlera se Hermann Göring, který byl kritizován za neúspěchy německého letectva Luftwaffe, obrátil v diskuzi na von Ribbentropa křikem: „Ty špinavý prodavači šampaňského! Zavři hubu!“ Když mu pak Göring pohrozil, že ho praští maršálským obuškem, von Ribbentrop vykřikl: „Já jsem stále ministr zahraničí a jmenuji se von Ribbentrop!“
20. dubna 1945 se von Ribbentrop v Berlíně zúčastnil oslavy Hitlerových 56. a zároveň posledních narozenin. O tři dny později se pokusil setkat s Hitlerem, ale byl odmítnut s vysvětlením, že Vůdce má důležitější věci na práci.
Na konci války se von Ribbentrop pokoušel zmizet a cestoval pod falešným jménem. 14. června 1945 byl v Hamburku zatčen spojeneckými jednotkami. Představil se pod falešným jménem, ale brzy byl odhalen.
Von Ribbentrop byl postaven před Mezinárodní vojenský tribunál v Norimberku, který začal v listopadu 1945. Byl obviněn ze zločinů proti míru zahrnujících jeho roli při zahájení druhé světové války plánováním dobytí Rakouska, Československa a Polska. Byl také obviněn z válečných zločinů za špatné zacházení s válečnými zajatci a ze zločinů proti lidskosti za napomáhání holokaustu. Vinu popíral a tvrdil, že pouze plnil rozkazy. Zatímco během soudního procesu von Ribbentrop prohlašoval, že všechna důležitá rozhodnutí učinil Hitler sám a že byl oklamán Hitlerovým opakováním toho, že chce pouze mír, ve vězení zůstal svému Vůdci věrný a prohlásil: „I s tím vším co vím, kdyby za mnou Hitler v této cele přišel a řekl: ‚Udělej to!‘, stejně bych to udělal.“
1. října 1946 shledal tribunál von Ribbentropa vinným ve všech bodech obžaloby a odsoudil ho k trestu smrti. 16. října byl jako první z odsouzených v Norimberku oběšen. Von Ribbentropova poslední slova zněla: „Bože, ochraňuj Německo. Bože, smiluj se nad mou duší. Mým posledním přáním je, aby Německo obnovilo svou jednotu a aby v zájmu míru došlo k porozumění mezi Východem a Západem. Přeji si mír pro celý svět.“ Poprava Joachima von Ribbentropa, kterou provedl seržant americké armády John C. Woods, byla katastrofou. Oběšení bylo zpackané a von Ribbentrop zemřel až po 14 minutách. Bylo mu 53 let.
Jeho ostatky byly, stejně jako ostatky devíti dalších popravených a Hermanna Göringa, který spáchal sebevraždu před plánovanou popravou, zpopelněny na hřbitově Ostfriedhof. Popel byl rozptýlen v řece Wenzbach, malém přítoku řeky Isar, aby nevzniklo trvalé místo posledního odpočinku, které by mohli nacisté a jejich stoupenci v budoucnu oslavovat.
Upozornění: Všechny níže uvedené názory a komentáře jsou od členů veřejnosti a neodrážejí názory kanálu World History.
Neakceptujeme propagaci násilí nebo nenávisti vůči jednotlivcům nebo skupinám na základě atributů, jako jsou: rasa, národnost, náboženství, pohlaví, sexuální orientace. World History má právo zkontrolovat komentáře a smazat je, pokud jsou považovány za nevhodné.
► KLIKNĚTE na tlačítko ODEBÍRAT pro další zajímavá videa:
#historie
#dejiny
#holocaust
#holokaust
#ww2
