Sledujte náš: 
…Přestože Canaris viděl, jak Hitler využívá skandálů ke zbavení se kritiků nacistického režimu, ochotně jim pomáhal a v únoru 1938 řídil lživé kampaně proti Rakousku. O několik měsíců později však varoval francouzské a britské politiky, že Hitler plánuje rozdrtit Československo. Prostřednictvím emisara Ewalda von Kleist-Schmenzina se snažil upozornit Velkou Británii, že válku může zastavit pouze pevné odhodlání, nikoli ústupky. Mnichovská dohoda z 30. září 1938, v níž Československo přišlo o velkou část svého území, tyto naděje, a na čas i veškeré plány na Hitlerovo sesazení, pohřbila, neboť nacisté byli u německých občanů na vrcholu popularity.
V létě 1939 se Hitler vrhl na Polsko. 22. srpna 1939 svolal vysoce postavené důstojníky, mezi nimi i Canarise, a tvrdě hovořil o vyhlazení polského státu. Navzdory rozkazům nic si nezapisovat si Canaris napsal do svého bloku poznámky a později je předal kontaktům v odboji, kteří jejich shrnutí vyzradili britským diplomatům. Když 1. září začala invaze, projel frontu, viděl Varšavu v plamenech a četl zprávy Abwehru o masakrech civilního obyvatelstva, které prováděly Einsatzgruppen. 14. září 1939 vyzývavě řekl Wilhelmu Keitelovi: „Upozorňuji generalobersta Keitela na to, že jsem byl informován o tom, že se v Polsku plánovalo rozsáhlé střílení a že měla být vyhlazena zejména šlechta a duchovenstvo. Koneckonců svět by za tyto metody činil odpovědným wehrmacht, pod jehož dohledem se tyto věci děly.“
Na podzim 1940 Hitler vymyslel operaci Felix, útok přes Španělsko, jehož cílem bylo obsadit Gibraltar a odříznout Británii od Středozemního moře. Canaris, který plynně hovořil španělsky a kterého si španělský diktátor Francisco Franco vážil, dostal rozkaz získat podporu Španělska ve válce. Místo toho sepsal podrobnou zprávu, v níž zdůvodnil, proč operace Felix selže, a v tichosti Francovi vysvětlil, že Hitler nemá k obsazení Španělska dostatek sil. Když se Hitler 23. října 1940 setkal s Francem ve francouzském městě Hendaye, španělský vůdce průjezd německým jednotkám odmítl povolit. Hitler později řekl italskému diktátorovi Benitu Mussolinimu, že by si raději nechal vytrhnout tři zuby, než aby se znovu s Francem setkal.
Canaris také používal doklady Abwehru, aby pomohl obětem nacistické perzekuce k útěku. Pět set Židů obdrželo doklady agentů a bylo posláno do Jižní Ameriky. Abwehr, kterému Canaris velel, se však na krutostech nacistického režimu vůči židovskému obyvatelstvu podílel. Navzdory drobným projevům milosrdenství se systém kolem Canarise stával stále vražednějším a jeho souboj s SS se vyostřoval. V únoru 1944 Himmler přesvědčil Hitlera, že Abwehr je plný zrádců. Adolf Hitler Abwehr zrušil a Canarise, který byl v domácím vězení, odvolal. V červnu 1944 byl propuštěn a v Berlíně se ujal funkce vedoucího jednotky, která koordinovala odpor proti spojenecké hospodářské blokádě Německa.
Mezitím se Oberst Claus von Stauffenberg rozhodl, že jediným způsobem, jak ukončit vládu Adolfa Hitlera nad Německem, je atentát. Canaris, ačkoli byl bývalými podřízenými informován, se k plánu nepřipojil ani ho neodsoudil. Když Stauffenbergův plán selhal, gestapo zatklo tisíce lidí. 23. července 1944 pil Canaris s přáteli odpolední kávu, když dorazili důstojníci SS v čele s Walterem Schellenbergem a zatkli ho.
Krátce nato byl Canaris převezen do vězení, kde byl umístěn v cele o rozměrech jeden a půl krát dva a půl metru a neměl přístup na dvůr. Kontakt s ostatními vězni měl zakázán. Konverzace byla možná pouze ráno, když se sprchoval. Zatímco ostatní vězni měli návštěvy a dostávali balíčky s jídlem, Canaris neměl ani jedno a dostával pouze minimální příděly.
5. dubna 1945 byl Canaris převezen do koncentračního tábora Flossenbürg. O tři dny později byl odsouzen za vlastizradu. V šerých ranních hodinách 9. dubna 1945, pouhý měsíc před koncem války v Evropě, byly na nádvoří Flossenbürgu narychlo vztyčeny šibenice. Tehdy 58letý Wilhelm Canaris dostal příkaz svléknout se a nahý byl odveden na popravu. Poté, co naposledy poklekl, aby se pomodlil, byl na přímý Hitlerův rozkaz oběšen pomocí háku na maso a tenkého konopného provazu, kterému se mezi lidmi říkalo klavírní drát. V některých případech tento barbarský způsob popravy způsobil, že smrtelný zápas trval 20 minut.
Po tom, co Canaris zemřel, byla jeho mrtvola ponechána k rozkladu, poté zpopelněna a popel rozptýlen.
Upozornění: Všechny níže uvedené názory a komentáře jsou od členů veřejnosti a neodrážejí názory kanálu World History.
Neakceptujeme propagaci násilí nebo nenávisti vůči jednotlivcům nebo skupinám na základě atributů, jako jsou: rasa, národnost, náboženství, pohlaví, sexuální orientace. World History má právo zkontrolovat komentáře a smazat je, pokud jsou považovány za nevhodné.
► KLIKNĚTE na tlačítko ODEBÍRAT pro další zajímavá videa:
#historie
#dejiny
#ww2
