Sledujte náš: 
V roce 1942 zachytila tajná nahrávka šokující přiznání Adolfa Hitlera. Vůdce nechápal, kde Sovětský svaz bere nekonečné množství tanků. „Kdyby mi někdo řekl, že země může začít s třiceti pěti tisíci tanky, řekl bych mu: ‚Jste blázen!‘“ řekl finskému maršálu Mannerheimovi. Hitler a jeho generálové se soustředili na počet tanků. Nikdy si však nepoložili zásadní otázku: Kdo je vlastně staví? Odpověď na ni odhaluje jedno z největších selhání vojenské rozvědky v historii a skutečný důvod, proč Německo prohrálo válku na východní frontě. Za německými liniemi, v evakuovaných továrnách na Uralu a na Sibiři, pracovala neviditelná armáda. V polovině války tvořily ženy neuvěřitelných 53 % sovětské průmyslové pracovní síly. V nelidských podmínkách, při šestnáctihodinových směnách a s minimem jídla, vyráběly tanky T-34, které zničily Wehrmacht. Německá rozvědka fotografovala továrny, počítala vagony a odhadovala výrobní kapacity. Kvůli vlastním kulturním předsudkům je ale nikdy nenapadlo zkoumat, kdo v těchto továrnách pracuje. Jejich strategická slepota se ukázala být stejně osudová jako jakákoli prohraná bitva. Toto je příběh největší průmyslové mobilizace v dějinách. Je to příběh o tom, jak armáda hladovějících žen, o jejíž existenci Němci nevěděli, rozhodla o výsledku druhé světové války. Zjistěte, jak se odehrál tento neuvěřitelný a často přehlížený příběh lidské odolnosti a strategického selhání.
