Sledujte náš: 
Tank Panther byl při svém uvedení v roce 1943 považován za technologický zázrak. Silné šikmé pancéřování, ničivý 70mm kanon s dlouhou hlavní a výkon 700 koní z něj na papíře dělaly nejlepší střední tank druhé světové války. Wehrmacht do tohoto stroje vložil obrovské množství zdrojů, nejlepší inženýrské kapacity a strategické naděje na zvrat války na východní frontě. Jenže skutečnost, která se odehrávala na bojišti, se od propagandistického obrazu zázračné zbraně lišila zásadním způsobem.
Největší slabinou Panthera nebyla nepřátelská děla. Byla to jeho vlastní konstrukce. Převodovka AK 7-200 selhávala při prudkých manévrech, přehřátý motor Maybach HL 230 způsoboval požáry motorového prostoru s alarmující pravidelností a přesazený systém pojezdových kol se v ruském bahně a zimním mrazu měnil v logistickou noční můru. Při první bojové akci u Kurska v červenci 1943 bylo z nasazených 244 Pantherů zhruba 120 ztraceno nikoli zásahem sovětských zbraní, ale v důsledku mechanických poruch a požárů. Wehrmacht o těchto číslech věděl. A výroba pokračovala.
Za technickými daty se skrývá příběh lidí. Pětičlenná posádka seděla ve stroji, jehož sklon k požárům byl konstruktérům znám dříve, než první sériový kus opustil továrnu. Průměrná bojová životnost Panthera na východní frontě v letech 1943 a 1944 se pohybovala kolem šesti týdnů. Záznamy o osudu posádek jsou v německých archivech překvapivě roztříštěné a mnohdy záměrně neurčité. Zprávy z pole hovoří o tanku vyřazeném z provozu, nikoli o mužích uvnitř něj. Toto mlčení není náhodné.
Toto video není obhajobou ani odsudkem. Je pokusem o poctivou dokumentaci toho, co skutečně Panther znamenal pro muže, kteří v něm bojovali, a co to říká o způsobu, jímž válečná administrativa nakládala s informacemi, které nebylo politicky vhodné sdílet. Pokud vás zajímá vojenská historie druhé světové války bez příkras a bez glorifikace, odebírejte kanál a zapněte si upozornění na nová videa.
