Jak středověká vesnice přežila celý rok bez úrody?

👉 Prohlédněte si ukázky e-knih Moudrost předků:

V letech 1316 a 1317 zapsal správce anglického panství Adderley, že dvacet sedláků a chalupníků opustilo svou půdu pro chudobu a nedostatek obilí. Ti, kdo zůstali, stáli nad truhlou s hrstkou zrna a s otázkou, na kterou neexistovala dobrá odpověď: sníst, nebo zasít?

V tomto videu projdeme jeden rok bez úrody od deštivých žní roku 1315 až k dalším žním. Proč poloviční úroda znamenala jen třetinu jídla, proč ve stodolách skoro nikdy nezůstávaly zásoby z minulých let a na co čekal oráč Petr z Langlandovy básně, když Hladu ukazoval sýr, boby, petržel a zelí. Prasata, kterým nebylo co dát, drahá sůl, prodeje polí zámožnějším sousedům a dluhy v obilí. Ceny, které v Lovani rostly měsíc po měsíci až do června, a reálná mzda, která v roce 1316 klesla nejníž v anglických záznamech. Ypry, kde město v létě 1316 sebralo z ulic nejméně 2 794 mrtvých, a Florencie, která si v roce 1329 nechala chudé, zatímco okolní města je vyhnala. A česká stopa: osm hromadných jam v Praze roku 1282 podle pokračovatelů Kosmovy kroniky, hromadné hroby u kostnice v Sedlci spojované s hladem roku 1318, zuby, které prozradily, v jakém ročním období lidé zemřeli, a hladové roky 1432 až 1434, kdy povodeň strhávala mlýny a chudí jedli dubové listí a žaludy.

Středověká vesnice nepřežila rok bez úrody zázrakem. Přežila postupně: prodala zvířata, prodala kusy pole, půjčovala si, poslala část lidí pryč a do poslední chvíle se snažila nesníst osivo. Přežila jako vesnice, ne jako všichni její lidé.

📚 Středověká zahrada, kuchařka a bylinkář v jednom kompletu. Pořiďte si ho tady:
👉