Sledujte náš: 
V noci z 30. na 31. května 1942 se obloha nad Německem změnila v něco, co do té doby nikdo nezažil: téměř tisíc britských bombardérů, letících v několika vlnách, zaútočilo během několika hodin na jediné město. RAF dala operaci technický název Operation Millennium, ale pro lidi dole to byla brutální noc tisíce bombardérů, okamžik, kdy se letecká válka definitivně posunula od úderů na vojenské cíle k totální destrukci.
Myšlenka vznikla v hlavě Arthura „Bomber“ Harrise, velitele bombardovacího letectva. Pod politickým tlakem, aby dokázal, že strategické bombardování může „zasáhnout srdce Německa“ a zkrátit válku, navrhl akci, která měla být víc než jen další nálet: demonstrace síly. Soustředit v jediné noci maximální počet letounů, zahltit obranu, zmást systém včasného varování a uvrhnout celé město do plamenů. Aby dosáhla symbolického čísla tisíc strojů, musela RAF nasadit operační jednotky i výcvikové školy, zkušené posádky i nováčky, letouny v nejlepší kondici i stroje, které by se za normálních okolností na tak riskantní akci nedostaly.
Cílem se stalo Kolín nad Rýnem — důležitý průmyslový a dopravní uzel v dosahu britských bombardérů. Noc byla naplánována jako přesně načasovaná sekvence: značkovací letouny, první vlny trhavých bomb k otevření budov a střech, poté lavina zápalných bomb, která měla vytvořit ohnivé bouře v obytných čtvrtích i v centru města. Z kabin viděly posádky, jak mapu ulic pohlcuje souvislá masa plamenů; na zemi se tisíce civilistů tísnily v krytech, které nestačily rozsahu útoku.
Za svítání byl Kolín jiným městem. Obrovské plochy byly zničeny nebo těžce poškozeny, desetitisíce lidí přišly o domov a historické centrum se proměnilo v doutnající trosky. Z vojenského hlediska byl nálet prezentován jako velký úspěch: protiletecká obrana byla přetížena, přesnost zásahu v zastavěné oblasti byla vyšší než dříve a psychologický efekt značný. Jenže většinu obětí tvořili civilisté a hranice mezi „strategickým bombardováním“ a terorem z nebe se začala nebezpečně stírat.
Toto video krok za krokem rekonstruuje, jak byla operace Millennium vymyšlena, jak se podařilo koordinovat téměř tisíc bombardérů během jediné noci a co tato noc znamenala pro spojeneckou strategii, pro nacistické Německo i pro letce, kteří se jí zúčastnili. Zároveň otevírá otázku, zda lze masovou destrukci měst považovat za legitimní nástroj války, nebo spíše za předzvěst nového typu hrůzy, který poznamenal zbytek 20. století.
