👉 Přečtěte si e-knihy Moudrost předků:
V listopadu 2018 začali restaurátoři v Sedlecké kostnici u Kutné Hory rozebírat první z kostěných pyramid, o kterých se vypráví, že v nich leží i padlí z husitských válek. Víc než polovinu tvořila suť a úlomky kostí. Pod ní a kolem kaple leží v hromadných hrobech lidé, kteří zemřeli hladem roku 1318 a morem o třicet let později. Ani jeden z bitvy.
V tomto videu se podíváme na to, co se s kostmi padlých dělo po bitvě a v dalších staletích. Proč o jejich osudu často rozhodla kyselost půdy, jak zrádné je spočítat hromadný hrob, když se v jedné jámě u Moháče z odhadovaných 130 koster stalo asi 300, a proč se kosti mocných vyvařovaly a vozily domů. Cesta kostí českého krále Jana Lucemburského od Kresčaku přes ukradenou lebku a pruskou kapli až do lucemburské katedrály a v roce 1980 na výzkum do Prahy. Švýcarské bitevní kostnice: Murten, odkud si lord Byron odvezl „čtvrtinu hrdiny“, a Dornach, kde se v roce 1783 napočítalo přes čtyři tisíce lebek. Rušení hřbitovů od pařížských katakomb přes Josefa II. po brněnskou kostnici. A nakonec Sedlec a kutnohorské šachty: co je doložené, co sporné a co je jen tradice o hlíně ze Svaté země a o husitských padlých.
Odpověď nevede k jedné katastrofě. Vede k dlouhé řadě generací, z nichž každá s kostmi padlých naložila po svém.
📚 Středověká zahrada, kuchařka a bylinkář v jednom kompletu. Pořiďte si ho tady:
👉



