Sledujte náš: 
…I přes existenci těchto stanic však znásilňování pokračovalo. Pro vojáky jako Kaneko, kteří měli nízkou hodnost a vydělávali málo peněz, bylo výhodnější někoho znásilnit než platit za ženy útěchy, které byly drahé.
První Číňanku Kaneko znásilnil v roce 1943, kdy s dalšími vojáky zaútočili na jednu vesnici a tuto 21letou ženu tam našli. Spolu s pěti svými druhy losovali v jakém půjdou pořadí. Jeden po druhém ji znásilnili a pak ji zabili. Ačkoli trestní zákoník japonské armády ukládal za znásilnění nejméně sedm let vězení, Kaneko a ostatní ženy přesto znásilňovali, protože, jak se vyjádřil sám Kaneko, je stejně pak zabili.
Ještě několik let po válce Kaneko prohlašoval, že během invaze do Číny znásilnil mnoho čínských žen. Dodával: „Křičely, ale nám bylo jedno, jestli budou žít, nebo zemřou. Byli jsme císařovi vojáci. Ať už ve vojenských nevěstincích, nebo ve vesnicích, znásilňovali jsme bez zábran.“
Kaneko opovrhoval Číňany, které nazýval „Žluťásky“ a dalšími hanlivými označeními. Kromě znásilňování se podílel na nesčetných dalších krutostech vůči čínským civilistům.
Při jedné příležitosti v květnu 1941 Kaneko a jeho oddíl donutili 300 čínských rolníků, aby jim nesli zásoby. Kaneko byl odpovědný za dohled a zotročení dvou z těchto rolníků. Říkal jim, aby „šli rychleji“, a když to nedokázali, brutálně je zbil obuškem. Poté, co padli v bezvědomí na zem, je dorazil. Další vojáci z jeho oddílu donutili dalších 20 civilistů k těžké práci a poté je popravili.
V říjnu téhož roku Kanekova jednotka použila dva malé kanystry se slzným plynem, založila požáry a brutálně zabila 150 lidí, včetně čínských komunistických bojovníků a nevinných rolníků. Sám Kaneko použil jeden kanystr slzného plynu a zapálil stoh slámy, aby ve vesnici vyvolal požár. Poté začal střílet na lidi utíkající z vesnice a tři z nich zabil. Když vešel do vesnice, objevil pět lidí, kteří se ukrývali ve studni. Kaneko tam shodil balvan o váze asi 60 kg a následně do studny vhodil ruční granát, který výbuchem těchto pět rolníků zabil.
O měsíc později Kaneko zajal zraněného čínského vojáka a třicetiletou Číňanku. Spolu s dalšími dvěma japonskými společníky svázali vojákovi ruce za zády. Kaneko mu pak zvedl nohy, zatímco dva další japonští vojáci přinesli velký 40kilogramový kámen a hodili ho vojákovi na hlavu, čímž ho zabili. Poté ženu přidrželi na zemi a další japonský voják jí do krku násilím vpravil tekutinu, což byl vodný roztok průmyslové chemikálie používané v nedaleké továrně. V důsledku toho do deseti minut zemřela.
V srpnu 1942 se stala jedna mladá Číňanka obětí brutálního čínu, který měl na svědomí Kaneko a dva jeho společníci. Kaneko ženu násilím držel, seděl na ní a svíral jí ruce. Jeden z jeho druhů jí roztáhl nohy a druhý do ní zastrčil kovovou tyč tak hluboko, že ji probodl a ona tímto brutálním způsobem zemřela.
O rok později, v srpnu 1943, dostal Kaneko rozkaz k protržení hráze řeky Wej-che, čímž došlo k zaplavení okolních oblastí a rozšíření cholery mezi čínským obyvatelstvem.
Následujícího roku, v srpnu 1944, Kaneko svázal ruce mírumilovnému rolníkovi za jeho zády. Jeden z jeho společníků se tomuto muži pokusil podrížnout krk řezačkou na seno, ale třetina krku byla stále spojena s tělem. Kaneko a další dva vojáci pak rolníka přivázali ke stromu, kde ho jeden z Kanekových druhů bodl bajonetem třikrát do břicha.
Druhá světová válka v Tichomoří skončila 2. září 1945, kdy se Japonsko formálně vzdalo spojeneckým mocnostem. Po kapitulaci Japonska byl Jasudži Kaneko zajat Sověty a byl zadržován na Sibiři. V roce 1950 byl převezen do Číny, kde byl spolu s dalšími japonskými válečnými zajatci součástí dlouhé „kampaně za uznání zločinů” Komunistické strany Číny. Ta spočívala v tom, že se měli zamyslet nad svými činy a dobrovolně se ke svým hříchům přiznat. Silný psychický tlak a zdrcující pocit viny vedl u některých z těchto vězňů k sebevraždě.
V roce 1956 se Jasudži Kaneko mohl vrátit do Japonska a teprve po 40 letech, v roce 1996, když mu bylo 76 let, začal veřejně vypovídat o zvěrstvech, kterých se s japonskými vojáky v Číně dopouštěli. Když 25. listopadu 2010 zemřel, bylo mu 90 let. Čtyři roky před svou smrtí, v roce 1996, v rozhovoru pro Japan Times Jasudži prohlásil: „Umučil jsem k smrti 100 nebo více lidí“.
Upozornění: Všechny níže uvedené názory a komentáře jsou od členů veřejnosti a neodrážejí názory kanálu World History.
Neakceptujeme propagaci násilí nebo nenávisti vůči jednotlivcům nebo skupinám na základě atributů, jako jsou: rasa, národnost, náboženství, pohlaví, sexuální orientace. World History má právo zkontrolovat komentáře a smazat je, pokud jsou považovány za nevhodné.
► KLIKNĚTE na tlačítko ODEBÍRAT pro další zajímavá videa:
#ww2
#historie
#dejiny
#pacifik
#vojna
