Sledujte náš: 
Lavrentij Pavlovič Berija byl jednou z nejtemnějších postav 20. století. Nejbližší spolupracovník Josifa Stalina, muž, kterému se přezdívalo Stalinův kat, měl v rukou obrovskou moc nad miliony životů. Jako šéf NKVD řídil sovětský teror, čistky i systém gulagů, a přesto se snažil vystupovat také jako schopný organizátor a technokrat. V našem videu se podíváme na 7 věcí, které jste o něm možná nevěděli – a které ukazují, proč jeho jméno dodnes vyvolává strach.
Beria nebyl jen bezohledným vykonavatelem vůle diktátora. Byl také mistrem intrik, manipulace a špionáže. Jeho síť informátorů ovládala Sovětský svaz a sahala až na Západ. Díky ní dokázali Sověti proniknout do amerického atomového programu a získat zásadní informace. Zároveň byl Berija mužem, který dokázal před Stalinem hrát roli věrného služebníka, a přitom tajně toužil stát se jeho nástupcem. Tato dvojakost ho činila nebezpečným nejen pro obyčejné lidi, ale i pro samotné vedení strany.
Jedním z nejtemnějších aspektů jeho osobnosti byla posedlost ženami. Moskva si šeptala příběhy o černém voze, který unášel dívky, aby se staly oběťmi Berijových choutek. Tento soukromý teror doplňoval jeho veřejnou moc a ukazoval, jak absolutní kontrola může zničit i ty nejzákladnější hodnoty lidskosti. Paradoxně se ale stal i architektem sovětské atomové bomby. Organizoval vědecké týmy, nutil vědce z gulagů k práci a využíval špionáž, aby Sovětský svaz dohnal Spojené státy. V roce 1949 tak pod jeho dohledem vybuchla první sovětská jaderná bomba.
Po Stalinově smrti v roce 1953 se zdálo, že Berija konečně dosáhne moci, po které toužil. Ovládal bezpečnostní složky a vystupoval dokonce jako reformátor. Jeho kolegové v politbyru se ho však báli natolik, že se spojili proti němu. V létě téhož roku byl zatčen a na konci prosince 1953 popraven. Z muže, který chtěl vládnout Sovětskému svazu, zůstal jen přízrak a mrazivé svědectví o tom, jak daleko může zajít lidská touha po moci.
