Sledujte náš: 
V roce 1941 se Írán stal klíčovým dějištěm Druhé světové války, ačkoli po dlouhou dobu zůstával málo známou epizodou. Anglo-sovětská invaze do země odpovídala naléhavé strategické potřebě: zajistit zásobovací trasy do Sovětského svazu v kritickém okamžiku po německé ofenzivě. Kontrola tohoto území umožnila vytvořit zásadní logistický koridor pro přepravu zbraní, paliva a zdrojů na východní frontu.
Britské a sovětské síly zahájily koordinovanou operaci, která během několika týdnů dokázala zneutralizovat íránský odpor a převzít kontrolu nad klíčovou infrastrukturou, jako byly železnice, přístavy a ropná pole. Tento krok nejen zajistil stálý tok pomoci do SSSR, ale také zabránil Německu ovlivnit nebo získat přístup ke strategickému regionu bohatému na energetické zdroje. Rychlost tažení a jeho geopolitický dopad z něj činí jednu z nejúčinnějších operací konfliktu.
Takzvaný „Perský koridor“ se upevnil jako jedna z hlavních tras spojenecké podpory pro Sovětský svaz a přímo přispěl k jeho schopnosti odolávat německé invazi. Navzdory svému významu zůstala tato operace zastíněna jinými velkými bitvami konfliktu. Její role však byla rozhodující pro udržení sovětského válečného úsilí a pro změnu rovnováhy na východní frontě.
