Jak se ve středověku bránila úroda proti škůdcům?

👉 Přečtěte si ukázky e-knih Moudrost předků zdarma:

Nejvlivnější anglická příručka o hospodaření ze 13. století nezná myš. Nenajdete v ní krysu, vrabce ani vránu. Bojí se plevele, který vzejde ve špatnou chvíli, a nepoctivého správce sýpky. Tedy člověka, ne myši.

V tomto videu se podíváme na to, čím se středověká úroda bránila na poli, v sýpce a nakonec i v soudní síni. Bodláky, které se nesměly sekat před svatým Janem, a srovnávací polní pokus ze 13. století. Popel, jehož účinek proti pilousovi potvrdil experiment z roku 2025, a veršovaný Palladius, ve kterém stojí účinné i magické rady v jedné a téže sloce. Kobylky sbírané za rozbřesku, Kypr, který přešel z pšenice na ječmen, a chlapec na Crescenziho věži uprostřed vinice. Obilní jáma, ve které se hmyz udusil vlastním dechem zrní a která se u nás používala víc než tisíc let. Kočka oceněná ve velšském právu hromádkou pšenice. Savojská obec, která roku 1587 darovala nosatcům pozemek, a jejich obhájce, který ho odmítl. A česká stopa: slovo saranče, které stará čeština vůbec neznala, zvonění proti hejnům v Třebíči a Prostějově a kobylky, jejichž původ zapsal opatovický opat Neplach.

Na poli rozhodovala práce a kalendář, v sýpce vzduch a klid, u soudu slovo. A rozsudek savojského sporu dodnes neznáme. Poslední stranu spisu totiž sežrala zvířata, o kterých se v něm rozhodovalo.

📚 Středověká zahrada, kuchařka a bylinkář v jednom kompletu. Pořiďte si ho tady:
👉