Sledujte náš: 
V září 1938 stálo Československo před jedním z nejzásadnějších rozhodnutí své krátké existence. Mnichovská dohoda přinutila prezidenta Edvarda Beneše vydat pohraničí Německu bez jediného výstřelu. Ale co kdyby se stalo jinak? Československá armáda měla v době mobilizace přes 1 200 000 mužů, 35 plně vybavených divizí a jedny z nejmodernějších pevnostních linií v Evropě. Lehký tank vzor 38, který tehdy vycházel ze Škodových závodů, byl technicky lepší než cokoliv, co měl Wehrmacht k dispozici. Toto video se ptá na otázku, kterou si kladou historici dodnes: mělo Československo reálnou šanci?
Odpověď je překvapivě komplexní. Wehrmacht roku 1938 nebyl Wehrmacht roku 1940. Přes 40 procent jeho tanků tvořily typy Panzer I a Panzer II, stroje určené primárně pro výcvik, nikoliv pro prolomení betonového opevnění v hornatém pohraničí. Německý generální štáb si byl svých limitů vědom natolik, že náčelník štábu generál Ludwig Beck rezignoval v srpnu 1938 z přímého protestu. Jeho nástupce Franz Halder pak v záříchystal plán vojenského převratu, který měl být spuštěn v okamžiku, kdy Francie a Británie vyhlásí válku. Chamberlainův příjezd do Mnichova tento plán zabil dřív, než mohl být realizován.
Vojenská analýza ukazuje, že kombinace horského terénu, funkčního opevnění a plně mobilizované armády mohla Němce zadržet na týdny. Francie měla na německé hranici 105 mobilizovaných divizí proti pouhým 24 německým. Britský vojenský historik Basil Liddell Hart i další analytici shodně konstatují, že koordinovaný odpor mohl přivést Hitlera do strategické pasti, ze které nebylo úniku. Místo toho Německo bez boje získalo tanky vzor 38, těžká děla Škoda, zásoby munice a průmyslovou kapacitu, která pak po celých 6 let zásobovala nacistickou válečnou mašinérii. Právě tyto tanky jely v čele útoku přes Francii v roce 1940.
Dnes stojí betonové bunkry po celém pohraničí. Stěny bez jediné kulky, střelnice bez stop po boji, opevnění, které nikdy nesplnilo svůj účel. Jsou tichým monumentem volby, která nebyla přijata, a zároveň připomínkou toho, jak jedna diplomatická chyba dokáže změnit průběh celé světové války. Toto video neklade snadné odpovědi. Klade otázky, které jsou po více než 85 letech stále naléhavé.
