Sledujte náš: 
…Přibližně 120 mužů, Poláků, Židů i Rusů, bylo násilím vytaženo z postelí a jejich domovů, aniž by věděli o událostech, které se v restauraci odehrály.
Němci v přilbách se seřadili vedle sebe a prohledávané osoby musely projít středem a snášet bití dřevěnými tyčemi do hlav. Mezi zadrženými byl vojenský důstojník, novinář, dva polsko-američtí občané a dvanáctiletý chlapec. Šokující je, že někteří z nich ani nebyli místní obyvatelé, ale jen návštěvy vracející se domů na Vánoce. Po zinscenovaném soudním procesu, kterému předsedal generálmajor Friedrich Wilhelm Wenzel, bylo 114 mužů odsouzeno k trestu smrti, aniž by měli možnost se hájit.
Druhý den v pět hodin ráno vyšel vysoký štíhlý nacistický důstojník s čepicí na hlavě – pravděpodobně Daume – a oznámil, že všichni budou zastřeleni. Po chvíli se ozval druhý, jiný hlas a v polštině zopakoval, že budou zastřeleni, což způsobilo, že mnozí padli na kolena a začali plakat. Byl slyšet jeden hlas, slabý, jakoby chlapecký: „Majore, proč máme zemřít? Prosím, dejte nám dva dny a my ty bandity chytíme.“
Avšak navzdory jejich prosbám se odsouzeným nedostalo žádného slitování, místo toho je mlátili po hlavách. V reakci na to začali zpívat náboženské písně v polštině.
Ze 114 odsouzených bylo 7 postřeleno, ale ne zabito, a později se jim podařilo uprchnout. Avšak zbývajících 107 bylo zastřeleno a někteří z nich těsně před popravou křičeli „Ať žije Polsko“.
Popraviště se svým hrůzným vzhledem podobalo jatkám, lidé byli zmasakrováni k nepoznání. Někteří mrtví zůstali vkleče u plotu, jiní leželi na zemi v různých polohách, včetně polohy na boku s obličejem směřujícím vzhůru, budící dojem, že se zmenšili. Několik minut po masakru se na místo začali dostávat místní obyvatelé, kteří byli všichni zdrceni nevýslovným zoufalstvím. Jeden ze svědků popsal scénu následovně:
„Lidé pobíhali kolem jako šílení. Plakali, vyli bolestí a bezmocí a přísahali, že se pomstí. Chtěli si vzít mrtvé domů, stavěli je na nohy a zapřísahali je, aby ožili a promluvili.“
Protože mrtvoly nebylo možné odvézt, musely být dočasně pohřbeny na místě. A tak byli manželé, synové a otcové naskládáni do jámy jeden vedle druhého. Obličeje měli zakryté vším, co se našlo – čepicemi, šátky, kapesníky -, aby se jim nedostal písek do očí.
Později byla těla obětí popravy pohřbena nejprve na improvizovaném hřbitově a po exhumaci provedené 25.-27. června 1940 na příkaz Ludwiga Fischera – správce varšavského distriktu, bylo 76 těl pohřbeno na novém hřbitově ve Waweru. Někteří byli převezeni do Varšavy do rodinných hrobů a těla 11 Židů byla pohřbena na židovském hřbitově, rovněž ve Varšavě.
Masakr ve Waweru byl jeden z prvních masakrů v Němci okupovaném Polsku a jeden z prvních případů plošného uplatnění doktríny kolektivní odpovědnosti v polské generální správě od konce nacistické invaze. Brzy po masakru vznikla polská mládežnická odbojová organizace „Wawer“.
Varšava byla osvobozena sovětskými vojsky 17. ledna 1945 a prakticky celé Polsko v jeho předválečných hranicích bylo osvobozeno Rudou armádou do konce ledna 1945.
Přibližně 6 milionů polských občanů zahynulo během druhé světové války – to je asi pětina předválečné populace. Většina z nich byla civilními oběťmi válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, které byly spáchány během okupace nacistickým Německem a Sovětským svazem. Přibližně polovinu z nich tvořili polští Židé zavraždění během holokaustu.
Druhá světová válka v Evropě oficiálně skončila 8. května 1945 a Daume byl po válce předán Spojenci polským úřadům. Spolu s dalšími třemi nacistickými důstojníky byl souzen Nejvyšším národním tribunálem ve Varšavě.
Proces začal 17. prosince 1946 a Daumeho spoluobžalovanými byli další tři členové nacistických orgánů okupované Varšavy – Ludwig Fischer – správce varšavského distriktu, Ludwig Leist – starosta města Varšava a Josef Meisinger – velitel státní policie ve Varšavě.
3. března 1947 byl Daume za účast na masakru ve Waweru odsouzen k trestu smrti oběšením.
Když byl Max Daume 7. března 1947 ve varšavské věznici Mokotów oběšen, bylo mu 52 let.
Wilhelm Wenzel, který vedl zinscenovaný nacistický proces s lidmi, kteří se stali oběťmi wawerského masakru, byl v roce 1950 vydán Sověty do Polska a byl popraven v listopadu 1951.
Upozornění: Všechny níže uvedené názory a komentáře jsou od členů veřejnosti a neodrážejí názory kanálu World History.
Neakceptujeme propagaci násilí nebo nenávisti vůči jednotlivcům nebo skupinám na základě atributů, jako jsou: rasa, národnost, náboženství, pohlaví, sexuální orientace. World History má právo zkontrolovat komentáře a smazat je, pokud jsou považovány za nevhodné.
► KLIKNĚTE na tlačítko ODEBÍRAT pro další zajímavá videa:
#historie
#dejiny
#holocaust
#holokaust
#ww2
