Sledujte náš: 
Jaké tučné a páchnoucí pokrmy se jedly ve středověku?
Chléb byl základem jídelníčku vojáků i rolníků, ale syrový, tvrdý bochník se snadno omrzel, když se cesta táhla na míle daleko a zásoby byly vzácné. Proto se do popředí dostala jednoduchá, ale výrazná svačina – krajíc čerstvého nebo den předtím upečeného chleba, důkladně namočený v mastné rybí omáčce zvané garum nebo allec. Tento nápad nebyl domácí inovací, ale ozvěnou antických tradic, které zdědily římské provincie, odkud se přes jadranské přístavy dostaly do oblastí Svaté říše a Neapolského knížectví. Garum se připravovalo kvašením rybích vnitřností s velkým množstvím soli, v kamenných nebo hliněných nádobách, na plném slunci nebo u hrnčířské pece. Po několika týdnech se zkvašená tekutina přecedila a shromáždila v dubových sudech. Mastnota a slanost garumu skrývala nejen kalorie, ale také umami středověkého vojáka.
