Sledujte náš: 
Tragický požár Ústavu sociální péče v Měděnci, při němž zemřelo 26 chovanek, proslavil snímek Requiem pro panenku. Událost však vykreslil jinak, než jak se odehrála ve skutečnosti. Ústav zapálila Eva Kováčová, oheň se nezvladatelně rozšířil i kvůli pozdnímu ohlášení a špatné práci požárníků. Událost a další souvislosti přibližujeme v tomto videu.
V ústavu pro mentálně postižené ženy v Měděnci, na kraji malé vesničky v Krušných horách, se chystá večeře. Je čtvrtek 1. listopadu 1984. Kolem tří sporáků se otáčí kuchařka Věra Zrnová, pomáhají svěřenky Eva Bernátová, Jana Fusová, Miroslava Vinclerová a Eva Pexová. Žádná ze čtyř chovanek netuší, že právě chystají poslední jídlo v životě.
Rozlehlý, z velké části dřevem obložený dům na hřebeni Krušných hor původně sloužil jako továrna na výrobu nití. Pracovalo tady 250 zaměstnanců z Měděnce a okolí. Firma v roce 1948 zanikla. Od začátku padesátých let do roku 1960 se tady školili poddůstojníci Pohraniční stráže. Ty pak vystřídal ústav sociální péče.
V dřívějších dobách jej plně obstarávaly řádové sestry dominikánky, v ústavu se svými svěřenkami i bydlely. Po roce 1975, po nuceném odchodu jeptišek, komunistický režim nahradil personál civilními zaměstnanci, často bez zkušeností a náležitého odborného vzdělání. Do takové práce se popravdě nikdo moc s nadšením nehrnul.
Více v článku ZDE
Sledujte nás na 𝐅𝐚𝐜𝐞𝐛𝐨𝐨𝐤𝐮
Kanibal Kulík
#podcasty #krimi #zprávy
